30day challenge in couple of days.

28. srpna 2012 v 1:37
Začínám dneska, nevím na kolik otázek odpovím, zítra budu pokračovat, tak se kochejte mnou a mým životem.


1. Moje fotka a 10 faktů o mně:

1. Můj první blog byl o Sims a to že jsem v té době sims neměla mi vůbec nevadilo. http://for-you-you.blog.cz/. Design byl růžový dělaný ve photofiltru a články byly převážně zkopírované z nějakých oficiálních stránek. Bylo to v roce 2008 a měla jsem ho čtyři měsíce, dokud jsem nebyla (ač pravdivě) obviněna z toho, že jsem ukradla nějakej obrázek a použila ho do záhlaví bez udání zdroje. Vlastně jo, udělala jsem to a kajícně jsem se odebrala na svůj druhý blog, který byl taktéž o Sims a vedla jsem ho nejdříve s jednou kamarádkou a následně ještě s jednou spolužačkou. Skončilo to kvůli tomu, že jsme všechny pořád slibovaly, že něco přidáme, až jedna z náš sebrala heslo a změnila ho. Doteď nevím kdo to byl, já totiž ne.

2. Je mi 15. Piju alkohol. Kouřím. Jsem drzá. Nemám dobré známky. Zatahuju školu. A i přesto mám ráda literaturu, čtu filozofické úvahy, různé povídky, detektivky, romány, poezii. Nečtu povinnou četbu a slohovky píšu na poslední chvíli a mám z nich vždy za jedna. Nerada píšu čtenářský deník a nechápu to, protože je to něco, co mě baví. V knihovně jsem nebyla už půl roku, protože jsem ztratila průkazku a nemám na novou. Nechci to říkat doma, protože už to je asi pátá.

3. Velice mi záleží na tom, co si o mně myslí okolí, ačkoliv tvrdím, že ne. Fakt. Chci být vidět. Asi to zní divně, ale líbí se mi pozornost.

4. Mám asi půl roku rovnátka a dneska mi je utáhli. Bolí to.

5. Cítím se trochu jako bohém. Vedu velice bezstarostný život, nevšímám si moc ostatních a jsem vůči nim cynická a nesdílím s nima zklamání, ačkoliv předstírám, že jo. Jsem i taktrochu umělec. Nevyjdu z domu bez skicáku a tužek. Na stole se mi válej otevřený kovový krabice od kohinor pastelek. Mám na stole taky 0,02litrově objemnou "sklenici" ve které mám pernamentně vodu a tak pět štětců. Pro svou megauměleckou činnost používám nějaký ruský barvy podobný anilínkám, ale lepší, inkousty a tuše a akvarelový pastelky. A nesnáším keramiku.

6. Od září jdu do tanečních a neumím na podpatcích pořádně ani krok. Faakt supr.

7. Hudba je to, co mě drží nad vodou. Od rocku, přes punk až po dubstep, indie a různý alternativní věci. Pop moc né, ačkoliv se mi líběj texty lejdy gagy. A taky se mi hrozně líběj remixy rockovejch songů. Ale co je nejlepší? Všechno od roku 2000 starší. Beatles, RHCP(ti jsou dobrý i teď a právě jsou v Praze a já tam nejsem a brečím, protože jsem švorc a nemám na blbý lístky) Motley Crue, Slash a jeho růže&zbraně, Clash, Cure, Ramones, Pink Floyd, Led Zeppelin, Judas Priest, Motorhead, Alice in Chains. Neodolám však ani Blink 182, Sum 41, Three Days Grace, Simple Plan, Green day, Rise Against, Foo Fighters, Crystal Castles, Paramore, (srdcovka♥) Black Stone Cherry, Incubus, Die Happy, Jimmy Eat World, Velvet Underground, White Stripes, Papa Roach, The Pretty Reckless, Irie Révoltés, Nirvana, (ach Kurte) Charlie Straight. Jsem se nějak rozepsala. No, mohla bych pokračovat donekonečna.

8. Můj mobil je Sony Ericson Xperia mini pro, mám ho něco přes rok a půl a ta klávesnice je skvělá na psaní dlouhých smsek. Nyní však dávám přednost dotykové klávesnici. Nyní bych raději ten ajfoun, přecejen to je smartfoun a umí to všechno.

9. Pojmenovávám si věci. Přenosný hardisk na filmy je Oscar. Foťák Nikon D5100 je Nikki. Foťák Lomo Smena je Albert. Kolo (zatím červenobílý, s tím že už dva roky mám sprej, kterým ho přebarvím na neonovou růžovou.- je to městský kolo) je Rubikova kostka. Mobil se nijak nejmenuje, poslední dobou mě zlobí a nemám ho ráda. Oscar kvůli tomu, že kluk co se mi kdysi líbil se chtěl nechat přejmenovat na Oscara, až bude mít byznys v Ámerice. Nikki, kvůli tomu že to je Nikon a že miluju Nikkiho Sixxe, baskytaristu Motley Crue, který se zbavil závislosti na heroinu. Albert kvůli Čárlí Strejt. A Rubikova kostka kvůli tomu, že se mi to líbí.

10. Nikdy v životě nechci vyzkoušet heorin. Víte, jsem velmi náchylná k závislostem. A že chci nějaký (i tvrdší) drogy vyzkoušet nic neznamená. Nikdy nechci brát něco, co je vysoce návykový kvůli depresivním stavům v oblevách mezi dávkama. Čti: My děti ze stanice Zoo, Nikki Sixx: Heroinové deníky. Je to peklo, obojí. A oba autoři jsou hrdinové, protože oba se vyléčili. Škoda, že Christina do toho znovu spadla. Jediný rozdíl v těch knihách je takový, že Nikki na ty drogy prachy měl.

+BONUS: Mé druhé jméno je sakrasmus.

2. Můj rylejšnšip status na fejsbuku tvrdí, že jsem single. Tak na tom asi něco bude. Víte, asi bych ani nechtěla být zadaná. Nejsem na to stavěná.
Asi takhle bych to popsala:
Je to přesný jako facka, kterou bych dala někomu, kdo mi zlomí srdce. Ale protože já mu ho zlomím první, je hodně věcí vyřešeno. Vlastně, na rande nechodím právě z tohohle důvodu. Stalo se jakousi stálicí, že se mi třeba líbí nějaký kluk. Začne se mi líbit víc a pak se to zvrhne to, že je to oboustranné. Jenže, jaký si blok někde ve mě si řekne STOP a mně se onen chlapec přestane líbit. Zkrátka mám nějaký syndrom, že musím o kluka prostě bojovat a bez úsilí do vztahu jít nechci. A ano, stalo se mi to už 4x. S nikým z nich jsem nezačala chodit, protože mi začali připadat hloupí, oškliví, divní a jejich kecy už nebyly vtipný, ale trapný. A takhle končí každej můj pokud a rylejšnšip.
3. fotka s přáteli
Mám hodně přátel, nemám fotku s nima se všema. (aby si ostatní nepřipadali ochuzeni, haha) Chceš-li vidět fotky mých přátel, stačí se podívat na facebook. Tam máš jména, fotky, všechno. I mých přátel.
4. Lajky a Dislajky

Likes:
1. Vtipné obrázky
2. Styloví chlapci
3. Kytaristi (i bubeníci nejsou k zahození)
4. Seriály
5. Knihy
6. Hudba
7. Móda a Styl
8. Černá
9. Umění
10. Londýn (celkově Británie)

Dislikes:
1. Vysoké bílé kozačky nosí mažoretky! Nehodí se do města, nehodí se nikam!
2. Silikonová ramínka která volají "ááá, jsme neviditelná"- lidi uvědomte si, že průhledný neznamená neviditelný. Ale
pravdva, je tam alespoň vidět snaha, narozdíl od disliku n°1.
3. Nekvalitní přeliv, který se za týden vymyje.
4. Rodinné diskuze o politice u oběda. Bože, tak si to nechte, půlhodinu po obědě máte v neděli diskuzní pořady v televizi a můžete se s televizí hádat do aleluja, ale nenuťte mi to prosím u nedělního oběda.
5. Pozeři.- bez komentáře.
6. Když někdo slíbí, že se ozve a nikdy se neozve.
7. Lidi, kteří říkají vaše zážitky, jako by byli jejich- s tím souvisí chvástání.
8. Lidi, co nejsou vlídní a vstřícní.
9. Lidi, co mi nejsou schopný říct do očí pravdu, když se jich na ni zeptám.
10. Vlastní lenost.
5. Místo, kde jsem někde byla.
Bristol. Tahle fotka je z gůglu, ale někde v počítači mám prakticky identickou fotku. Bristol je úžasné město a to jsem tvrdila i v době, kdy jsem ještě neznala Skins. Ti mě v tom tvrzení ještě utvrdili. Kéž by naše zasraná škola neměla kontakty ve Francii, ale třeba i v Británii. Tam bych na studijní třeťák jela mnohem radši, než do Francie. Jo, Bristol miluju a doufám, že se do něj podívám a třeba tam i někdy zůstanu na déle než týden.
6. Mazlíčci

Někdy od první třídy jsem měla kočku. A na konci devítky umřela. Byla to moje základková kočka domácí. Jmenovala se Kleopatra a oplakala jsem ji. Ale ona se trápila. Poslední měsíc jejího života byl utrpení. Měla něco se slinivkou a všechno co snědla hned vyzvracela. Naprosto všechno. Bylo to hrozný, ten měsíc jsem z toho byla děsně zdrcená. Za veterináře jsme dali přes 5 tisíc určitě. Blbý injekce. Kdyby aspoň zjistili, co jí doopravdy je. To zjistil až "doktor-umrtvovač" který ale řekl, že to se u koček prakticky nedá vyléčit a že operace by byla nejen nákladná, ale taky by se vůbec nemusela povést. Takže asi tak. Stýská se mi někdy po ní, ale aspoň už nemám věčně chlupaté všechny věci, které nechám ležet na posteli. Máti už žádný zvířata nechce a já vlastně ani taky ne, zatím určitě ne.
7. film, jídlo, tv show, kapela
takže:
LOL - french version
lasagne bolognese á la ma mére
Amazing Race mě teď baví asi nejvíc (ha:D)
jedna? vážně jen jedna? Tak to asi moje srdeční-srdcová záležitost- Paramore. Poslouchám je už věčnost a to se asi nezmění.
8. live
no, vlastně, naživo jsem viděla jen hrozně málo věcí, ale z těch lepších českých, co jsem viděla:
Vypsaná fixa, UDG, Charlie Straight, Nightwish, Horkýže Slíže, a pak fůru studentskejch kapel, který jsou taky skvělý, ale jejich názvy vám nic neřeknou.
pak jsem viděla Anetu Langerovou a Ewičku Farnou- když byly IN (achjooo:DD)

A devítku si nechám na zítřek :)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mengano | Web | 28. srpna 2012 v 6:08 | Reagovat

Ad 1/7
Nikdy bych neřekla, že můžu mít podobný hudební vkus s patnáctiletou holkou:))
Doufám, že se kvůli "holce" neurazíš:))
Ad 1/9
Dělám to samé.
Ad 2
V mládí jsem to měla stejně. Kluk mě zajímal, dokud prchal. Po ulovení jsem ztrácela zájem. Pokud ti to vydrží, nebudeš mít život lehký, věř mi:))

2 m. | Web | 28. srpna 2012 v 12:05 | Reagovat

Dobrá challenge :)

3 j. ☯ | 28. srpna 2012 v 15:00 | Reagovat

s klukama to mam uplne stejne. stve me to.

4 Kristy ^_^ | Web | 31. srpna 2012 v 6:43 | Reagovat

Dobré.)A mimochodem Ti kluci,mám to nějak podobně.Jenže ve mě se ten blok nezapne,dám se s nima dohormady,pak mě přestanou bavit a sou zklamaní že si se mnou vůbec začli.:D Proto jsem radši single.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama