Srpen 2012

30day challenge in couple of days.

28. srpna 2012 v 1:37
Začínám dneska, nevím na kolik otázek odpovím, zítra budu pokračovat, tak se kochejte mnou a mým životem.

lejdyvanilkajeposlednidoboupeknetrapna.com

21. srpna 2012 v 23:32
Faaakt supr, když máte velikost boty vždycky jinou. U tenisek 39, u zimních a podzimních bot 40 a u lodiček startují mé trable. Devětatřicítka je velká, osmatřicítka je malá. A řešení? Zdálo se, že žádné neexistuje, protože tenhle problém nastal už asi ve čtyřech obuvnictvích, ale pan prodavač je chytrý muž a dal mi gelové vložky, které se přilepí do špiček. Krom toho, že nebudu mít plochý nohy (což mám mimochodem) tak mi pak lodičky padnou jako ušité, což řeší moje problémy.

Krom hádek s mou drahou matkou se výlet do Phy vydařil, až na to, že boty jsem nesehnala žádný.

A abych nezahlcovala problémama o obecném životě každé supr-čupr-cool puberťačky, pusťte si třeba videa lejdyvanilky, jejíž blog znám už delší dobu a teď jsem na něj po měsících opět zavítala a směju se. Jo, její trapný videa, její trapný články a její trapný narážky na sex a na všechno kolem něj. Bože, tak se vychloubej, že už máš sex za sebou, ale nemusíš nám to cpát. Musí mít celkem odvahu, takhle se ztrapňovat, pche.

Nejsem sice unavená, ale líná cokoliv psát ano, takže asi tak.

každá mince má totiž dvě strany.

14. srpna 2012 v 2:21
Tumblr_m1s22nupv51r0k830o1_500_largeKéž by si to uvědomil. Byla bych za to ráda. Mám záchvat a píšu mu naštvanou smsku, protože se vždycky soustředí jen na to, co mu řekne jeho nejmilovanější a na názor ostatních kašle. Hlavně, že mi na narozeniny psal, že tu bude vždycky pro mě, kdyby něco. A ono je něco. A on tu není. Prostě se odsud vytratil a já už nikoho tak blízkého nemám. Ano, můj ex-best-frénd. Ještě v červnu mi psal milé smsky, které mi rozsvítily den a s ním jsem na skypu strávila spoustu hodin denně. Teda spíš nočně. Něco se stalo, nevím co. Už to tak prostě není a já nevím proč, nevím jak se to stalo. Ještě před měsícem málem jel s alkoholem v krvi autem, aby mě odvezl domů, když jsem vypila půl litru vodky na ex a nebyla jsem schopná chodit. A teď? Nepíše mi. Nevšímá si mě. Ignoruje mě.

Už nikdy nechci nejlepšího kamaráda o víc než pět let staršího, je to peklo. Kdyby aspoň pořád neseděl u wowka. Kdyby aspoň porád nejedl ve fastfoodech. Kdyby aspoň už nebydlel u rodičů. (ach, už naštěstí asi půl roku nebydlí) Kdyby se prostě aspoň nechoval jako nezodpovědný dítě. Kdyby si našel přítelkyni ve svym věku. (ona je mimochodem o bezmála 10 let mladší než on) Kdyby si aspoň udělal vejšku. (i když by měl studovat nějakej stupidní obor, i když vby to měl bejt i jenom peďák) Kdyby mě byl schopnej poslouchat, když se mu snažím něco vysvětlit.

Kdyby začal alespoň s jednou z těch věcí.
Ale on ne. On mě odstřihnul. Totálně. A dál si žije ten svůj debilní dětskej život v dospělym těle a bůhvíproč čeká až se s ním jeho přítelkyně rozejde. A vsadím se, že rozejde. Protože jí to přestane bavit. Stejně jako mě a to jsem s ním netrávila ani půlku času jako ona. Zasranej charakter, kterej mu nedovoluje se podívat na věc..."z jinýho úhlu" ale pořád si jen tvrdošíjně stojí za svym a nepřijme cizí názor. Bože.

Je po druhý, zejtra brzo vstávám. Máme s kamarádkou zkoušku šatů do tanečních, abychom věděly, jestli se já vejdu do jejích a ona do mých a jestli je všechno po půlce prázdnin ok.

Kdo se dočetl až sem, má ode mě malej bezvýznamnej plus. Tenhle článek jsou jen naštvaný žvásty, protože jsem mu psala před čtvrt hodinou a on mi pořád neodepsal. A to se vsadím že nespí.

fucking.

13. srpna 2012 v 1:26
Do konce prá-prá-prázdnin už jsou jenom tři tři tři týdny. A to mě nehozádně ničí. Sice jsem o pár článků níž psala pravej opak, ale teď si uvědomuju, že mám prázdniny celkem ráda a že tři týdny strávený ve městě budou fajné. Bude to pohodička. Cigaretky v parku, večery v hospodě, chození spát ve 4, ne-li dýl. Je právě 1:11 a já checkuju net a vybírám si šaty do tanečních, které mě doteď vůbec nezajímaly. Ale mám dvoje, taneční jsou za dveřma a já k nim nemám doplňky ani boty, natož abych už měla vybranou látku, kterou dám švadleně kvůli šatům na věneček. Kurva to je ale debilní předpis, že musíme mít bílý šaty. Mně prostě bílá nesluší. Jenom v kombinaci s černou, jinak ne.

Po týdnu stráveném s rodinkou= babča, děda a bratranec..no, někdy se stydím za to, že jsou moje rodina. A to i když jsem s nima sama. Proč mají doháje nutkání všechno jenom kritizovat, o všech si myslet jen to nejhorší, smát se všem, odsuzovat všechno kolem nich a hlavně, což mi teda vadí nejvíc..NAHLAS všechno, ale opravdu všechno komentovat. Achjo, mně je ukradený, že nějaká německá skokanka do výšky nemá žádný prsa, nebo že libuška ve farmě (to je taky slušná kokotina! :D) je blbá. Pak se jenom začnou hádat a já, (násilím donucena koukat na televizi menší než můj monitor u počítače) která jsem si už zvykla na nějaký ten pořad, který moji prarodiče vybrali, se snažím poslouchat o čem je teda v televizi řeč. Pak teda rodinku okřiknu, že bych ráda koukala na televizi a jsem špatná ta já, protože jsem v pubertě, jsem drzá, chodím za školu, mám špatný známky, jsem vybíravá v jídle, kupuju si drahý oblečení,...a pustěj se do mě. Fakt super fa-mí-li-e. Už nikdy nechci vidět farmu.

Jo a Spice girls na ukončení olympiády válely. Jo a gratuluju český reprezentaci k desíti medailím. Jo a americkou hymnu jsem slyšela za posledních pár dnů asi 48126797 (vlastně vyhráli jen 46 zlatejch, ale pro představu..) Jo a Jamajka má asi jen o 2 medaile víc než my, kdo by to byl řekl? Přišlo mi, že měli nasazených asi 164469 lidi v kazdy atleticky discipline.

ona je prostě boží.

11. srpna 2012 v 3:12
ach ach, ten její hlas.

chce to po mně ňákej název, ale já prostě nevim.

10. srpna 2012 v 3:10
487032_3825741195839_1728797867_n_large251965_3825741115837_1671871104_n_largeTumblr_lrxs74z9w21r3skwqo1_500_large165887_441827259182575_1372019151_n_largeTumblr_m7r5k8bef21qc5cc5o1_500_large557297_469869896371017_1973147188_n_large
jo a asi udělám ňáký rubriky, v tom aby se čert vyznal.

ó, s tímhle na mě nechoďte!

8. srpna 2012 v 3:02
Je bezmála půltřetí ráno a právě přestala bouřka. A jelikož každá bouřka pro mojí máti znamená paniku z toho, že nám vybouchnou všechny spotřebiče, musela jsem asi o půl jedný vypnout počítač, odpojit internet a sedět v pokoji a přerovnávat si kontakty v mobilu. Jo a prohlížet si dva roky starý fotky plný sentimentu. Teď na týden odjíždím kamsi do hlubin lesa. Né kecám, zas taková hlubina to není, matinka se mě chce zbavit, takže jedu k babičce na chatu. K lesu. Takže jsem zase tak daleko od pravdy nebyla. Ale znáteto, vezmu si Nikkiho (moje zlatíčko, kterému už funguje oko, rozuměj= rozflákala jsem si objektiv u NikonuD5100 a na konci června jsem si k narozeninám vyprosila další, stejnej, seťák,) a budu fotit les a jeho přírodní bohatství.
Tumblr_m7j2foa2z11qdg6sho1_250_large
Musím se Vám s něčím skvělým pochlubit. Je to fakt bomba. Od konce června jsem neměla ani jeden "tah" z cigára. No není to mazec? Ale vítecoo, přijde konec srpna, pařby spojený s koncem prázdnin a ze mě bude zase kouřit jako z lokomotivy. Víte. Kouření. Nemám k němu vyloženě kladný vztah. Způsobilo mi pár převratů i problémů v rodině a nikdy se nestanu veeelkou kuřačkou. Jsem zásadně proti kouření pokud to není rituální, nebo pokud to není na akci, nebo pokud to není v létě. Chňá. Takže mi to vlastně nevadí. Vadí mi, když vedle mě v hospodě sedí moje ani-ne patnáctiletá kamarádka a kouří jednu za druhou, jen aby byla hustá a za dvě hodiny v hospodě, kde všichni ostatní vykouřej tak 1-3 cigarety má ona v sobě prakticky celou krabičku (něco si nechává na cestu domů jistěže). To mě potom chytá za srce nějaký mateřský pud. (Asi něco, co chytalo Alexe, když jsem odhodila druhou placatku od vodky ke stromu v parku a pak jsem se složila na lavičku- pozor! Ta druhá placatka byla řízlá Jupíkem) Ne, já si dávám retko jen rituálně po obědě (ne každý den..) na hradbách kousek od jídelny. Potom v létě na divadelňáku, ale to spíš něco zelenějšího, než normální tabák, ale i tak to jde. A v neposlední řadě na večerních akcích, kde se stojí v kolečku a pubertálním smíchem odolává odhánění sekuriťák, že máme jít dál od dveří.)

Tumblr_m2jguncjuc1r60p6wo1_500_large

Taky by se nemuseli všichni posrat z toho, ta koza (s velkejma kozama) ze sekundy (ze seKUNDY) má v ruce cigáro, který si zapaluje ráno před schodama do šaten.

Zjistila jsem, že mám takovou úchylku. Každou značku cigaret mám spojenou s nějakým člověkem. Buď s někým, kdo jí kouří, nebo kvůli něčemu jinýmu, ale je to tak. A nemám ráda startky. Kouří je Michal. A můj otec, kterej tají, že pořád kouří. Faakt nenápadný, tati. A vůbec, jsou hnusný. Nebo třeba ta limitovaná edice Camelek? Hodně barev. Dejvovi vypadla růžová krabička. Automat poznal, že je gej. haha.

Měla bych jít spát, je pozdě. Bez ohledu na to v kolik půjdu spát budu vstávat o půl dvanáctý, většinou kolem 11:18. Ale fakt, každej den to tak mám.

Potřebuju si koupit longboard abych patřila k nynější zlaté české mládeži. Ale fakt, je to nejrychlejší přeprava po městě, navíc bych mohla na autobus vyrážet tak o půl minuty pozdějc= tak dlouho mi trvá cesta na zastávku, když jdu pomalu.

Divná móda- bejska+růženec. Jasně jasně, chápu, je to SWAG, ale cojástim? Pravda, když to nosí Vojtěch, můžu se jít rovnou dodělat na záchod, ale to můžu ať má na sobě cokoliv. (džoug.)



pjet vjecý co jsou na mě malynko ďyvný.

5. srpna 2012 v 23:54
Tumblr_m3dbyhws1q1r9w6yqo1_500_large
Dneska mě inspirovala jedna z českých blogerek k tomu, abych sepsala článek pěti nejdivnějších věcech na mě. Uvidíme, jak se toho úkolu zhostím, ale bude to určitě zajímavé počtení. http://empty--island.blog.cz/- zmíněná blogerka.

1. čtu knížky kterým nerozumím
Mám ráda čtení francouzských a holandských filozofů, nejlépe v původním jazyce. Bavím se u toho a naplňuje mě to. Nevím čím to, ale je to tak. Teda, těm ve francoužštině rozumím...tak dvě slova v souvětí. Většinou si to pak čtu i česky, ale holandsky to je přece jen zajímavější.

2. hrozně se mi nelíběj skladby na housle
Nic proti Vivaldimu, fakt, ale nemám ráda ten zvuk. Nelíbí se mi to a pokud někdo hraje jen na housle a sám, chce se mi kříčet. Něco jiného je, když jsou housle součástí většího orchestru a mají během skladby sólo, to mi potom u dobrých hráčů připadá božské.

3. myslím si o sobě, jak jsem děsně perfekcionitstická, ale nejsem
Jo, jsem hrozně alergická na nepořádek, což mě dovádí k otázce mého pokoje. Teda takhle, jsem hrozně alergická na nepořádek ostatních lidí, když mi brání v pohybu nebo něco takového. Můj vlastní ani zase tolik ne.

4. těším se na školní rok
WTF?! ptám se sama sebe. Ale prvák prostě bude kouzelnej...taneční (zmínila jsem se,že už mám dvoje šaty? fakt hodně co v uvážení, že mám ještě necelej měsíc sehnat tak čtvery další+dvoje boty+dvě kabelky) lyžák, plesy, přístup na všechny diskotéky, víc akcí, už ten pocit, že budu na "vyšším gymplu" a né jen někdo, kdo by měl vlastně bejt na základce, a na co se těším nejvíce? na rituální kouření na hradbách každý den po obědě a večerní hospody s lidma, který mám ráda a zároveň je nesnášim.

5. dokážu přijít na sraz o půl hodiny později vlastním zaviněním
Jsem zkrátka nedochvilná a pokud jde o 5 minut, lidi to ještě berou, ale těch 20 už je malinko víc a číst ty naštvaný a netrpělivý smsky není zrovna jedna báseň.

Chá, divný věci na mě. A to ještě nevíte, jak moc divná jsem uvnitř, protože tohle je jen povrchový zabarvení.

Jedu na týden pryč, přednastavuju něco málo.

co to bylo naposledy? alkohol? nepovídejte paní uštěpačná.

4. srpna 2012 v 23:51
5711_22ce_large

Ačkoliv jsem mamince mé milé (návaznost na minulý článek) odpřísáhla, že se alkoholu ani nedotknu, bylo nutno malinko překročit limity a spolehnout se na staré dobré pivo. Nejdřív něco málo na začátku července, možná víc než málo a pak něco málo dneska večer. A ten malý lok (dva půllitry! vidíte jakéj jsem abstinent?) způsobil jednu malou nevěru, která ovšem nebyla z mé strany, protože opilý čůzy nemaj bejt komu nevěrný. Kamarád byl nevěrný, se mnou. Ale ne moc, jen pár polibků, nothing more. Jenže co teď?
Mám jeho přítelkyni (kamarádce mimochodem) napsat
"čaau, prave jsem mela jazyk v krku tvyho kluka, kterej tě vlastně konstatně s někym podvádí. pá :** " ??
Jemu jsem napsala, že na tohle nemám a že pokud má holku, tak to takhle dál nepůjde. Tak se mě zeptal, jaký by to bylo, kdyby holku neměla. Napsala jsem mu, ať se s ní jenom opováží rozejít a vyrazím mu zuby. (nebyl by první, heč!)
Mimochodem...je to třetí kluk, který mě doprovázel domů u čehož mi vyprávěl, jak si představuje svou budoucnost. To si kluci připadáte hustě, když si navymýšlíte hromady peněz, velkej byznys a megáckej dům, kterej stejně mít nebudete (předpokládám.) To si myslíte, že si pak holky kleknou na kolena, když jim vyprávíte o velký firmě v Americe nebo o střelnici+hospodě v zapadlý český vesnici? (tohle je ale zajímavá historka:D)

Asi nejsem zralá pro vztah. Ačkoliv se mé portfolio kluků (jak to trefně nazval kamarád na skajpu) rozrůstá, nikdy jsem vážný vztah neměla. Byla bych žárlivá zlá mrcha. Buď jsou kluci nedobytní jako skála a zkrátka nemají zájem nebo..nebo jsou prostě dobytní lehce. A to já nechci. Pokud se mi někdo líbí a má zájem, tak ať to nedává sakra tak najevo. Proč nemůže aspoň naoko hrát nedobytnýho? Proč prostě po mně musí čapnout bez ohledu na následky = to, že mi to přišlo moc jednoduché a já ho pak nechci. Prostě potřebuju ve všem vidět výzvu či sázku. Pokud jí nevidim, nemá podle mě nic smysl.

Nejspíš mám úvahy jako nějaká koza, která je zároveň děvka, ale já to prostě jinak nezvládám. Moje srdce to tak nezvládá.

I´ve got nothing left to lose.